Historie regionu

I když je historicky předpokládáno, že krajina kde leží Miřetice, byla kolonizována krom jiných také klášterem v Podlažicích, založeném šlechticem Vrbatou někdy před rokem 1160, je první zmínka o obci Miřetice činěna až v roce 1325 v přídomku šlechtice Chotěbora z Miřetic. Po řadu století příslušely Miřetice a okolní vsi k panství Přestavlky. Přestavlky jsou poprvé připomenuty v roce 1318, kdy je vlastnil Ctibor z  Přestavlk. Tvrz se zde uvádí poprvé v roce 1413 a náležela Janovi z  Bošína. Majitelé statuse střídali v rychlém sledu.

V roce 1789, kdy vznikl popis statků v Království českém, byl majitelem panství Přestavlky Jan Adam kníže z Auersbergu. Panství tvořily Přestavlky, Miřetice, Dachov, Čekov, Stan, Srny a Stičany. Podrobnější popis svobodného statku Přestavlky z roku 1837 zmiňuje vsi Přestavlky se zámkem a poplužním dvorem, Miřetice s mlýnem a pilou, Dachov s mlýnem zv. Ležák, Čekov, Srny, Stan, Bystřici, Stičany a Bošov. Doplňuje informaci o těžbě žuly – granitu v místě a o existenci pěti kapřích rybníků v okolí Miřetic, Dachova a Čekova a zmiňuje další dva u  Miřetic a Dachova, které jsou vypuštěny a užívány jako louky. V  Miřeticích se zmiňuje 26 domů a 167 obyvatel.

Dnešní obec Miřetice je tvořena osmi částmi: Miřetice, Čekov, Dachov, Dubová, Havlovice, Švihov, Bošov a Krupín. V blízkosti Miřetic stávala v  minulosti obec Ležáky, která byla za 2. světové války, v době „protektorátu“ nacisty vypálena a po té již nebyla obnovena. Místo, kde obec Ležáky stávala je pietně upraveno.

Obyvatelstvo vsí nacházelo v minulosti obživu především v  zemědělství, v žulových lomech a v rybníkářství. Kamenictví se stalo důležitým výrobním odvětvím zejména v druhé polovině 19. století, kdy těžená žula byla zpracovávána na dlažební kostky, obrubníky a další stavební materiál pro železniční stavby apod.
Historie obce Miřetice

Založení naší obce podle dostupných materiálů se datuje od 14. do 15. století. V době jejího vzniku bylo toto území pokryto hustými jehličnatými i listnatými lesy, čemuž nasvědčují i názvy obcí a osad v  okolí Dubová, Smrček, Vrbětice, Tisovec, apod. Podle pověstí, brzy po  osídlení našeho kraje slovanskými kmeny, byla postavena na vyvýšenině před Miřeticemi zemanská tvrz, kde se dodnes „Na tvrzi“ říká. Majitelem tvrze byl rod Miřetů, od něhož pochází pojmenování obce Miřetice. Kolem roku 1650 byla naše obec připsána k panství přestavlckému, kam patřila až do roku 1918. Podle záznamů v místní kronice, bylo např. v roce 1900 v obci Miřetice včetně Dubové a Havlovic celkem 1 246 obyvatel a obec byla největším daňovým poplatníkem v tehdejším nasavrckém okrese. V roce 1981 se sloučily obce Miřetice a Švihov, pod který patřily osady Bošov, Krupín a Krupínské Paseky.
Obživa obyvatel

Zdrojem obživy tehdejších obyvatel byla práce u panského dvora a v panském pivovaru, po otevření žulových lomů po roce 1886 to byla práce v  lomech. V roce 1900 až 1905 bylo v obci 6 obchodů a 6 hostinců. Po roce 1935 bylo v obci 5 obchodů a 2 pekařství, obchod a pekařství Františka Stehny na dolních Miřeticích, konzumní družstvo „Budoucnost“ v  Miřeticích vedoucí Antonín Paleček, Obchod a pekařství Antonína Bureše u  kapličky, hostinec a obchod Josefa Tichého na Cikánce a hostinec a  obchod Josefa Kubeše v Čekově. Hostinců bylo celkem 6, další byl u  Kokešů u kapličky, u Mrázků v pivovaře, u Kloučků v Dachově a u Vodů na  Majlantě. Řeznickou a uzenářskou živnost provozovali Jaroslav Táborský a  František Hovorka v Miřeticích a Jan Voda na Majlantě. V Miřeticích byli i jiní živnostníci kovářství Františka Uchytila, Emiliána Černého v  Dachově – Nouzově a Josefa Kubeše v Čekově. Kolářství měl Jaroslav Procházka v Miřeticích, krejčí byli dva a to Čeněk Modráček u kapličky a  Jaroslav Voda v Miřeticích. Obuvníků byla celá řada, ale živnost měl jen Alois Strouhal na dolních Miřeticích, holičství provozoval Josef Svoboda Miřetice, byla tu také výroba kořalek, jemných likérů a limonád u  Jiřího Krause. Po roce 1948 byly živnosti zrušeny, zůstávají pouze dva hostince, které převzala Jednota Hlinsko – u Mrázků v Miřeticích a na Cikánce, kde byl do roku 1955 i obchod. Obchody zůstávají jenom dva „Konzum“ u Palečků a obchod v Čekově, řeznictví u Hovorků, které převzala Jednota Hlinsko. Postupně v období roků 1957 až 1968 byly všechny malé prodejny zrušeny a byly soustředěny do jednoho centra. V  roce 1957 Jednotou Hlinsko byla dostavěna prodejna se smíšeným zbožím, postupně byla postavena vedle i prodejna potravin – samoobsluha, která byla dokončena v roce 1968. Byla stavěna v akci Z a Jednotě byla prodána za rozpočtovou částku. Za uspořené prostředky byla postavena ještě prodejna masa.
Výstavba obce

Výstavba obce po roce 1945 začínala velice pomalu. Středem obce směrem od Chrudimi na Hlinsko vedla stará silnice, podle které byly rodinné domky po obou stranách. Před odbočkou na Dubovou po levé straně byl obchod Františka Stehny s pekárnou, později pekárna Východočeských pekáren Havlíčkův Brod, která vyráběla pečivo do roku 1977. Od roku 1982  byla budova bývalé pekárny převedena Státnímu rybářství Litomyšl, středisko Havlovice, které z ní vybudovalo bytové jednotky pro své zaměstnance. Po roce 1989 byla budova vrácena původním majitelům a  slouží nadále jako bytová jednotka. Naproti pekárně bylo školní hřiště a  směrem nahoru škola. Budova školy byla stará přes 300 let, původně sloužila jako solnice a dvůr, následně jako zájezdní hostinec. Po  adaptaci na školu se zde vyučovalo již od roku 1900 až do roku 1962.  Výstavba nové školy s dvěma byty začala v červenci 1961 a byla v  plánovaném termínu ukončena. Dne 2. září 1962 byla budova školy slavnostně předána veřejnosti a 3. září se zahájilo vyučování. Za  bývalou pekárnou směrem na Hlinsko byl vlevo hostinec „U Mrázků“, kde se  dodnes říká v „Pivovaře“, protože zde původně pivovar byl. V současné době byl vrácen původním majitelům a dnes je tu „Restaurace u Mrázků“. Naproti hostinci byl rybník, kterému se říkalo „Pivovarský“. Tento rybník byl úplně zavezen při rekonstrukci silnice v roce 1966 a zde byla vybudována autobusová zastávka včetně čekárny. Zajímavý je údaj o  stavbě silnice Miřetice – Nasavrky v roce 1874 až 1878 v délce 6,5 km v  nákladu 48 673 korun. Na pravé straně směrem ke křižovatce ke Švihovu byl obchod se smíšeným zbožím pana Antonína Palečka a další dům koláře Jaroslava Procházky. Dále pokračovala hráz rybníka, kterému se říkalo „Holák“, v dnešní době jsou zde vystavěny rodinné domky. V křižovatce na  Dachov byla po pravé straně budova Kokešova hostince, která byla adaptována na poštovní úřad. Na levé straně byl starý špýchar, ten byl přebudován na zdravotní středisko. Dokončení prací bylo v roce 1950, prvním praktickým lékařem byl MUDr.Křepela Josef do roku 1986, kdy se do naší obce přistěhoval mladý lékař MUDr. Jan Mensa, který zemřel v roce 2003. Jeho praxi převzala MUDr. Jana Kloferová, která si dala vystavět dům i s ordinací vedle autobusové zastávky. V současné době na  zdravotním středisku ordinuje zubní lékařMUDr. Lubomír Pecháček, ženský lékař MUDr. Tomáš Dostál a dětská lékařka MUDr. Jana Jánošíková. Přes  silnici proti zdravotnímu středisku byl postaven v roce 1963 nový dům, kde byly vystavěny kanceláře MNV, které byly původně na zdravotním středisku, zasedací síň a dva byty pro obvodního a zubního lékaře. V  roce 1990 byla provedena přístavba bytů pro lékaře. Následně pak v roce 1999 byla dokončena výstavba dvou půdních bytů. Dne 12. května 1973 se započala stavět nová mateřská škola za školou, která byla postavena během jednoho roku. 1.září 1974 byla slavnostně otevřena, pak následně roce 1977 pokračovala dostavbou 2. oddělení a kolaudací 1.září 1978.Výstavba jeslí pro 20 dětí byla zahájena v červenci 1980 v prostoru mezi školou a mateřskou školou, která byla dokončena v roce 1982. V současné době jsou bývalé jesle využívány jako prodejna potravin a  školní družina. V období od roku 1945 si obyvatelé Miřetic i okolních osad budují nové nebo adaptují staré rodinné domky. S hlavní zástavbou Miřetic se začalo od jejich středu, následně po obou stranách silnice od  Chrudimi k Hlinsku. Od pošty ke škole je zástavba rodinných a řadových domku, bytovka vedle školy. Při cestě na Cikánku byla vystavěna bytovka Státního rybářství se čtyřmi byty. V průběhu dalších let se novými domky propojily Miřetice s Paseky. Další rodinné domky vyrostly nad poštou a  přes silnici až Čechovskému lomu a za mateřskou školou. Pod školou bylo vystavěno celé „sídliště“ rodinných domků, které už budou po obou stranách nové „Široké cesty“.

Čerpáno z materiálů pana Františka Sokola, bývalého kronikáře obce.

Převzato z webu obce Miřetice (zdroj)